HISTORIE

Historie Církve československé (od roku 1971 s přídomkem husitské) v Heřmanicích (od roku 1941 městské části Ostravy) sahá až do roku 1921. 13. března toho roku zde byl ustanoven přípravný výbor náboženské obce. Věřící nově vzniklé církve se následně začali scházet v budově místní školy. První bohoslužba se odehrála na Velikonoční pondělí 28. března 1921 pod širým nebem. Státně schválena byla náboženská obec o dva roky později 30. října 1923. Církev československá na Ostravsku během období první republiky sílila, jelikož sílilo volání po vytvoření nové, národní, na Vatikánu nezávislé církve, jež by navázala na tradice husitské a českobratrské náboženské reformace. Postupně začali vznikat kostely (tzv. Husovy sbory) této církve v okolí Heřmanic. V roce 1925 byl postaven sbor v Radvanicích, který se dokonce stal sídlem Slezské (1922–1950) a následně Ostravské (1951–1963) diecéze a také vznikl Husův dům v Kunčičkách. V roce 1926 byl otevřen Husův sbor na Slezské Ostravě a o rok později byl postaven Husův sbor také v sousedních Michálkovicích.

Základní kámen Husova sboru v samotných Heřmanicích byl položen 8. září 1935. Postaven byl o rok později a slavnostně otevřen na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července 1936. Husův sbor v Heřmanicích se tak stal poslední církevní stavbou Církve československé na Ostravsku. Ve 40. letech minulého století nejen že byla tehdy samostatná obec Heřmanice připojena k Ostravě (1. července 1941) ale také akademický malíř Alois Zapletal společně se synem (1886–1943) provedli v roce 1942 v Husově sboru výzdobu v originálním národním slohu. Svými malbami vyzdobil kazetový strop a na boční křídla umístil postavy Mistra Jana Husa, Jana Amose Komenského a slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje.

Náboženská obec v Ostravě – Heřmanicích spadala od roku 1922 pod Slezskou diecézi, od roku 1951 pod Ostravskou diecézi, a nakonec od roku 1963 spadá až dodnes pod diecézi Olomouckou. V posledních letech je pak obec administrována z Náboženské obce z Rychvaldu. Farářkou je zde emeritní biskupka olomoucké diecéze CČSH sestra Jana Šilerová, která se v roce 1999 stala vůbec první ženou biskupkou v biskupském úřadu v postkomunistické Evropě.